Trpělivost lilii přinesla

13. července 2016 v 23:05 | Cecílie |  Myšlenky a nápady
Lilie vždy kvetly na záhonu před naším domem. Lilie jsem měla ve svatební kytici. Lilie se mi líbí.
A tak je logické, že jsem se pokusila je pěstovat na své zahrádce. Od maminky jsem dostala oranžové, od tchýně bílé, nadšeně je zasadila a nic. Vůbec jsem netušila, jaký mě s nimi čeká boj. Oranžové skomíraly na záhoně rok od roku víc, po nějakém kvetení nebylo ani památky, ale každé jaro se objevily a já doufala, že LETOS konečně vykvetou. Bílé jsem třikrát přesadila, pak jsem se někde dočetla, že to nemají rády. Tak jsem je nechala být a těm mizerným pár listům už jsem nevěnovala pozornost. Když jsme pokáceli strom, který záhonu stínil, vzpomněla jsem si na své lilie a doufala, že jim více slunce udělá dobře. A zase nic, teda pár malinkých mizerných květů loni bylo, ale to nestojí za řeč. A dokonce to vypadalo, že bílé úplně vymizely.
Ale nezmizely. Jedna cibule se zřejmě slitovala a rozhodla se potěšit mě. Nejdříve vyrostly listy, to jsem se podivila, kde se tam zase vzaly. Pak nasadila na květ, tomu jsem nechtěla vůbec uvěřit. Na tohle jsem čekala asi sedm let. A zrovna letos také ty oranžové vykvetly nádherně, žádných mizerných pár květů. Nevím co se stalo, ale prostě se to najednou povedlo. Mám radost a doufám, že příští rok se to bude opakovat a ne že si se mnou zase kytky budou hrát na schovku.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Maruš Maruš | Web | 14. července 2016 v 12:52 | Reagovat

Lilie jsem taky zkoušela, pár let jsem je vypěstovala, nyní už nic moc, nevím proč...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama