Vše pro dítě!?

18. července 2016 v 20:41 | Cecílie |  Děti a rodiče
Tak mi to nedá a musím přemýšlet o přístupu rodičů ke svým potomkům. Já si vždy myslela, že mezi hlavní úkoly rodičů patří dítě chránit a připravit co možná nejlépe na vlastní samostatný život. Ale asi jsem se spletla, podle toho, co kolem sebe často a nejen poslední dobou, vidím. Jakoby hlavním cílem některých rodičů bylo jediné: NESTRESOVAT DÍTĚ. To by vysvětlovalo, proč:
  • mnoho dvouletých až tříletých dětí má přes den plíny (ve dvou letech i dřív už je dítě normálně schopno si říct, pokud je k tomu správně vedeno)
  • běžně spí i ta nejmenší miminka s rodiči v posteli (oka bych nezamhouřila ze strachu, že ho zalehnu)
  • děti mají neustále dudlík (viděla jsem na vlastní oči dítě s dudlíkem v puse na lyžích a v lodi)
  • i velké děti místo z hrnečku pijí z miminkovské flašky (pravda, naučit se pít z hrnečku chvíli trvá, trochu to bryndá)
  • není dětem rozumět pro šišlání a komolení slov (špatné návyky se pak dlouho a složitě odstraňují, mnohdy by stačilo jen zavčas dítě opravovat)
  • děti již samostatně chodící se vozí v kočárcích (je jim tam teplo, nic se jim nemůže stát, nespadnou a nenatlučou si, jenže se nudí)
Do jiné skupiny bych zařadila rodiče, kteří se chovají podle hesla NESTRESOVAT SEBE. Jedině tak se dá pochopit, že:
  • jsou schopni vydat se na zahraniční dovolenou vpodstatě jakkoliv daleko, letadlem nebo autem, s dítětem 0 až 3 roky (starším dětem už se dá ledasco vysvětlit a možná si dovolenou budou i pamatovat)
  • vezmou čerstvě narozené miminko a vydají se na velký nákup do hypermarketu (šestinedělí už není jakási ochranná lhůta pro matku a dítě, kdy by spíše měli mít klid?)
  • nemají problém hodit dítě na záda a sjet s ním sjezdovku (i do sebelepšího lyžaře přece může někdo vrazit)
  • zapřáhnou vozík s dítětem za kolo a jedou na výlet (viděla jsem tatínka vezoucího v tomto vozíku dvě miminka na frekventované tříproudé silnici za normálního denního provozu)
  • jezdí na inlinech s kočárem (jsem po svých 15 km hotová i bez kočáru a velmi často uhýbám psům, dětem, chodcům, cyklistům, jak se to asi dělá s kočárem?)
A pak se tyto děti ocitnou ve školce, později družině a škole. Tráví tam mnoho a mnoho času, když jsou rodiče v práci, popř. se maminka stará o dalšího potomka. A když už jsou na družinu moc velké, skončí doma u počítače. Takové dítě sice nezlobí, nehrozí mu úraz, ale je vystaveno jiným nebezpečím. Nejsem si jistá, zda je toto ta správná příprava na život. Kde se takové děti naučí pohybovým dovednostem, toleranci, komunikaci, samostatnosti, odpovědnosti? Pokud po nich rodiče od mala nic nechtějí a nevyžadují, nekontrolují přípravu do školy, nepomáhají jim s úkoly, pokud je to třeba, nezajímají se o jejich povinnosti, úspěchy, problémy, od koho a kdy se je naučí řešit?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hanka Hanka | Web | 19. července 2016 v 15:07 | Reagovat

Tohle číst bych dala jako povinnost!Mám doma malého caparta, vím, o čem je řeč. Díky!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama