Kdo vlastně jsem?... je dobré to vědět

19. září 2016 v 19:32 | Cecílie |  Téma týdne
Tuto otázku si většina lidí začne klást v období puberty a dospívání. Tedy v době, kdy začíná sám více rozhodovat o vlastním životě a musí nést důsledky svých rozhodnutí. Jak dlouho hledá odpověď, záleží na mnoha okolnostech. Asi je pochopitelné, že se člověk vidí jinak ve dvaceti, třiceti, čtyřiceti, ale hledat se nejde pořád. Najednou přijde doba, kdy už chceme i potřebujeme mít jasno. Nebo nepřijde a pak se hledáme celý život? Někteří to tak možná mají, ale častěji se naše role spíš trochu mění, třeba z přítelkyně na manželku, z matky na babičku, ... Ale s tím se musíme vyrovnat. Pro nalezení sebe sama to není zásadní.
Dokud nevíme, kdo jsme, nemůžeme být spokojení. Váhá-li někdo mezi kariérou a rodinou, není pro něj žádné rozhodnutí správné. Pokud jsme vnitřně smíření s naší rolí a okolí nás také tak vidí a respektuje, našli jsme sami sebe. A nevadí, že to není úplně podle našich ideálních představ. Také bych třeba chtěla být úspěšná v práci, vzdělávat se jazykově, pravidelně cestovat, kupovat značkové věci na míru, ale vím, že to nejde. Mám rodinu a ta si žádá své, ale já bych za nic na světě neměnila. Mám své místo, vím kam patřím, kdo jsem a podle toho se chovám. Usnadňuje mi to některá rozhodnutí. Neznamená to ovšem, že vše obětuji rodině. Naopak, spoustu věcí a aktivit děláme společně a máme z nich o to větší radost. A některé mám jen sama, podobně jako ostatní v naší rodině.

Na otázku Kdo jsem? mám odpověď napsanou už od založení blogu, viz Cecílie. Chvíli trvalo, než jsem k tomuto poznání došla, i když nejsem typ člověka, který by často experimentoval a dlouho se hledal. Poznání sebe sama přišlo tak trochu s věkem. A přineslo s sebou úlevu. Najít své místo v životě totiž není jednoduché ani samozřejmé. Jsem vděčná hlavně mému úžasnému manželovi za to, že mi jej pomohl najít.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 womm womm | E-mail | Web | 19. září 2016 v 22:53 | Reagovat

Holt to máš šťastie, že si sa takto objavila. Možno by ale malo čaro aj meniť si život podľa momentálneho rozmaru. V podstate by to bolo v jednom kuse o dobrodružstve nie? :-D

2 Cecílie Cecílie | Web | 20. září 2016 v 6:50 | Reagovat

[1]: To ano, také jsem takovým obdobím prošla. Ale zjistila jsem, že to nejde pořád. Navíc jsem činorodý člověk, i teď stále něco podnikáme, takže stereotyp nehrozí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama