Být jako ona!

6. října 2016 v 11:46 | Cecílie |  Pohodové starosti
Také jste měli své obdivované, nedostižné idoly? Nemyslím teď ty opačného pohlaví. Mám na mysli ženské hrdinky z knih nebo filmů, které se staly vzorem životním. Samozřejmě, na určitou dobu, než je vstřídal někdo jiný, ještě lepší. Přestože se moje idoly měnily, nikdy jsem na ty dřívější nezapomněla. Jsou prostě spojeny s určitým obdobím mého života. Také jich bývalo víc najednou, vzpomenu tedy alespoň ty největší. A také vynechám idoly mužského pohlaví, Old Shatterhand ze mě bohužel nikdy nebude (dosud jsem se s tím zcela nevyrovnala:)).
Mým prvním velkým idolem ve věku asi čtyř let byla Maková panenka. Ty krásné dlouhé černé vlasy, veliké oči a ta sukýnka. A pak ještě víla Amálka, protože měla světlé vlasy jako já, jen podstatně delší. Stále si pamatuji na svou (nejen dětskou) touhu umět tančit jako víla.
Tyto krásné postavičky časem vystřídal idol poněkud méně nevinný - Angelika. Krásná, chytrá, občas i bohatá, pokaždé zachráněná nějakým jiným úžasným mužem, v každé situaci si věděla rady, prošlo jí i to, že odmítla krále, ... Jako náctiletou mě uchvátila. Proto mě poněkud překvapilo, že mí náctiletí synové v těchto filmech lásku a romantiku moc neprožívali. Naopak tvrdé kritice podrobili "postelovou politiku", a se zájmem sledovali všechny intriky, boj o moc a bitky. Což jsem zase v jejich věku moc nevnímala já. Nevím, zda je to jinou dobou nebo tím, že jsou to kluci.
Další v řadě mých hrdinek je Scarlett O'Hara. Hltala jsem Jih proti Severu od Margaret Mitchellové. Proměna rozmazlené, bohaté jižanky v zodpovědnou ženu, její platonická láska k jednomu a vášnivá láska k druhému muži, nesnáze, které musela zdolat, to vše mě svého času hodně oslovilo. A hlavně to, že se nikdy nevzdala.
Pak bych ještě neměla zapomenout na mou oblíbenou seriálovou hrdinku Harriet Makepeaceovou. Policistku chytrou, odvážnou a zároveň za všech okolností krásnou a elegantní.
Tyto své vzory jsem měla hlavně v dětství a období dospívání. Nějak to k tomuto věku patří. Ale i dospělý člověk přece může mít nějaký vzor, nemyslím si, že by na tom bylo něco špatného. Nedávno jsem četla knihu o životě Marie Curie-Sklodowské. A musím říct, že jsem tuto skromnou, pracovitou a velmi chytrou ženu začala velmi obdivovat. Vůbec nechápu, jak mohla zvládnout skloubit život rodinný a pracovní tak, aby ani jedno ani druhé nebylo ošizeno. Byla to naprosto výjimečná žena nejen tím, že jako jediná v historii získala dvě Nobelovy ceny. Zvládla k tomu manželství a výchovu dvou dcer a spoustu dalších výzkumů, díky nimž dostala různá ocenění. Její život nebyl jen ideální, manžel tragicky zemřel, potýkala se i s problémy finančními. Přesto si na slávu nikdy nezvykla a na svých výzkumech nezbohatla. Vše dělala jen pro vědu a pokrok v lékařství.
Na rozdíl od mých hrdinek z dřívějška se jedná o reálnou osobnost. Snad právě proto mě její osud tolik zaujal. Už totiž nejsem ve věku, kdy mé hrdince stačí být krásná a mít štěstí. Už vím, že opravdoví hrdinové se musí umět vypořádat s nástrahami skutečnými.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sarah's History Sarah's History | Web | 6. října 2016 v 12:19 | Reagovat

Nádherný článek! Moc ráda čtu o idolech ostatních lidí. Je zajímavé vidět, jak se tvoje vzory měnily. U mě to bylo podobné - nejdřív pohádkové postavy, potom knižní a teď opravdové.

2 Baryn Baryn | Web | 6. října 2016 v 17:39 | Reagovat

Sklodowská si určitě pozornost a obdiv zaslouží. :) Já už si ani nevzpomínám, jaké idoly jsem v dětství měla a zda vůbec nějaké ... Myslím, že se mi líbila kdejaká princezna z pohádky, ale asi jsem ji jako idol vyloženě nebrala. Myslím, že zatím psolední žena, která mě nějak zaujala a kterou bych považovala za idol, je Hürrem sultan, jak jsem ji poznala ve Velkolepém století. A obdivuji jak překrásnou seriálovou Hürrem, tak skutečnou historickou, jednu z nejmocnějších žen Osmanské říše.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama