Srovnání 1. část - maminkou teď a před 50 lety

14. října 2016 v 19:24 | Cecílie |  Pohodové starosti
K tomuto článku bych se ještě ráda vrátila ve druhé části s přesnějšími údaji. Nemám teď dostatek informací z doby před cca 50 lety a od mé mateřské už se také spousta věcí změnila. Pokud Vás téma zaujme, budu moc ráda za jakékoliv informace o životě na mateřské dovolené dříve nebo dnes, pokud možno co nejkonkrétnější např.: ceny prvních botiček, počet zdravotních kontrol, výše porodného na prvorozené dítě, standardní délka pobytu v porodnici, cena za přítomnost otce u porodu, výživová doporučení pro maminku, dítě, ceny plen, dudlíků, prostě cokoliv, na co si vzpomenete.
Zatím to bude jen obecné srovnání, jak to vidím já. Mám kamarádky s malými dětmi, sama jsem také na mateřské strávila pár let a často mě napadlo, jak je to dnes jiné, než dřív, řekněme za dob našich maminek.

Maminka léta šedesátá
  • V těhotěnství několik kontrol
  • Oblečení těhotenské darované či doma ušité
  • Výbavička poskládaná s pomocí celé rodiny, věci se dědily z generace na generaci
  • Pro výjimečné příležitosti se miminku upletly přízové kabátky, uháčkovaly bačkůrky, ušily peřinky
  • Informovanost maminky minimální, nejvíce ústním podáním od zkušených rodiček
  • Výběr porodnice jasně daný - ta nejbližší
  • Jména pro miminko klasická, česká
  • Návštěvy v porodnici podléhají přísnému režimu, otce nevyjímaje
  • Novopečená maminka je co se pomoci týče odkázaná hlavně na sebe
  • Má spoustu práce - s praním a žehlením plen, pravidelným pobytem s miminkem na čerstvém vzduchu, každodenním koupáním, později vařením
  • Aby jí práce trochu ubylo, učí se miminko mnoha věcem velmi brzy (samostatně jíst, pít z hrnečku, chodit na nočník, usínat samo)
Maminka po roce 2000
  • V těhotenství kontroly neustále jak maminky, tak miminka, včetně možnosti zjistit pohlaví, fotky z ultrazvuku, nahrání videa
  • Oblečení jakékoliv od tepláků přes leginy po široké tričko, nijak zvlášť se neřeší
  • Výbavička dle možností nová drahá značková, nová levnější neznačková, popř. zakoupená přes internet z druhé ruky, ze sekáče
  • Pro výjimečné příležitosti lze použít nově zakoupené a darované oblečení od kamarádek, babiček
  • Informovanost maminky zajišťují média, knihy, brožurky, internetové stránky, kluby, blogy, diskuse, kurzy pro těhotné
  • Výběr porodnice je složitý, probíhá na na základě doporučení, hodnocení na internetu, osobní návštěvy, akceptování porodního plánu, možnosti rooming-in, udělení titulu baby-friendly hospital, poskytovaných služeb před porodem, podmínek k porodu, podpory kojení, poskytování zvláštních služeb, cen za služby atd.
  • Jména se vybírají originální, neotřelá, klidně i znějící exoticky
  • Návštěvy jsou omezené minimálně, otec nebo jiíná blízká osoba může být přítomen před porodem, u porodu, po porodu
  • Novopečené mamince se snaží všichni pomáhat, od sestřiček, dětského lékaře, dulu přes tatínka po babičku a dědečka
  • Má spoustu práce - se sháněním plen v akci, odpovídáním na SMS, zveřejňováním fotek miminka na Facebooku, zjišťováním informací k problémům zrovna se vyskytujícím, dokupováním dalších nezbytných věcí jako je kyblík na koupání (třeba je lepší než vanička), elektronická chůvička, hrací deka, chodítko, monitor dechu, spací pytel, nebesa nad postýlku, hrací kolotoč, další rychlozavinovačka, ...
  • Práci sice velmi usnadní papírové pleny, vlhčené ubrousky nebo hotové konzervy k obědu, přesto není času nazbyt, protože se s miminkem chodí plavat, na setkání maminek do cukrárny s dětským koutkem nebo na srollering
Nechci se tímto srovnáním v žádném případě nikoho dotknout, jedná se o pouhá konstatování faktů a je mi jasné, že se to spousty maminek vůbec týkat nemusí. Na některé věci mám svůj názor, patřím do generace, která má sice děti po roce 2000, ale neměla jsem dulu ani porodní plán.
Přesto si neodpustím malé přirovnání: Zdá se mi, že zatímco dříve byly maminky hozeny do vody a prostě se naučily plavat, dnes se hodně maminek učí plavat, ale ve vodě se pak topí. Snad to ani není jejich vina, absolvují tolik kontrol, že to vzbudí pocit, že se přece miminko musí narodit zdravé. Ale ony ty kontroly nejsou bohužel všemocné. Tolikrát slyší, jak mají rodit, ale že to není úplně příjemné, to se raději neříká. A když jde domů tři dny po porodu, není se co divit, že potřebuje, aby jí někdo pomohl. Určitě to dnešní maminky mají v něčem lehčí a v něčem naopak těžší, než ty naše.
A na úplný konec připomínám, pokud máte zájem o pokračování tohoto tématu, napište mi své zkušenosti. Děkuji:)

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 womm womm | E-mail | Web | 14. října 2016 v 20:25 | Reagovat

Ono práve z toho porovnania, ktoré si spísala sa mi zdá, že sa situácia niekoľkonásobne zlepšila. Na druhej strane .. možno by stálo za zamyslenie  to, že väčšia záťaž v minulosti mala za následok lepšie zvládanie materstva v neskorších fázach. To už je ale téma v ktorej som ako mladý chalan absolútne nekompetetný :-D

2 beallara beallara | Web | 15. října 2016 v 18:03 | Reagovat

Já jsem se tématem také zaobírala...tak pokud to nějak pomůže...http://beallara.blog.cz/1608/jen-si-tak-trochu-porodit

3 Jenna Jenna | 16. října 2016 v 10:29 | Reagovat

Vyprávěla mi moje prababička, že se na vesnici běžně rodilo doma, jenom s porodní babkou. A až po roce 1950 se začalo jezdit do porodnice, když bylo čím. Na vsi bylo jedno dvě auta. Jinak se rodilo doma Ve městě to bylo asi jinak. . Na ostatní věci se můžu zeptat babičce je 95.let a myslí ji to a hodně si pamatuje.

4 Cecílie Cecílie | Web | 16. října 2016 v 13:54 | Reagovat

[1]: Přesně to jsem měla na mysli. Ani mě nenapadlo, že by si článek četl nějaký muž, i když dnes už těhotenství a porod není tak čistě pouze ženská záležitost jako dřív. Tatínek může být velkou oporou☺

5 Cecílie Cecílie | Web | 16. října 2016 v 13:56 | Reagovat

[2]: Článek jsem četla, velmi pěkné. Téma se tím pádem opakuje, zkusím to pojmout nějak jinak.

6 Cecílie Cecílie | Web | 16. října 2016 v 14:00 | Reagovat

[3]: Jeeee, to by bylo fajn. Jako na zavolanou. Prosím kdyby to babicce nevadilo, vyzpovídej ji, slibuji, že tě uvedu (klidně i babičku) jako spoluautorku.

7 Jenna Jenna | 16. října 2016 v 17:00 | Reagovat

Ještě mi říkala že po měnové reformě stály látkové pleny asi 3,20Kčs a dětské botičky 5 Aš 7 korun. A že místo plenek  stříhaly  a obrubovaly stará prostěradla. hodně se přešívalo a pletlo. Jak dlouho byla mateřská neví přesně asi 6 týdnů, ale většinou zůstaly v domácnosti. Jestli tě  bude zajímat něco konkrétního zeptám se

8 Cecílie Cecílie | Web | 17. října 2016 v 9:24 | Reagovat

[7]: Mockrát děkuji za informace. Snad ještě kolik byla orientačně mzda, vzhledem k uvedeným cenám. Jestli se chodilo na nějaké kontroly v těhotenství a pak s miminkem. A třeba jestli se očkovalo. Prostě na co si vzpomene. Klidně mi to pošli na mail, když budeš chtít a napiš, jak tě mám citovat:) Mail je dole na stránce.

9 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 17. října 2016 v 18:09 | Reagovat

Vidíš, já tuhle řešila se sousedkou nájem.
A ona vzpomněla, že před čtyřiceti lety brala mateřskou 890 korun a nájem byl přesně 89 korun, tudíž naprosto přesná desetina.
Teď máš mateřskou v té střední výši  kolem sedmi tisíc a nájem prakticky stejný... Zlatá desetina...

A další věc, ta vyplývá z článku.
Dnešní maminky leckdy "plavou" jen podle rad z internetu a jako by zapomněly použít vlastní rozum.
A děti si hrají s hračkami, které si hrají za ně, takže nejsou schopné se orientovat v životě (a začíná to prostým: dej trojúhelníkový tvar do trojúhelníkového otvoru) a mnohem líp se vyznají v tom virtuálním světě, než ve skutečném.
Protože na co rozum, když máme elektroniku?

10 klavesnicetuka klavesnicetuka | 14. listopadu 2016 v 13:19 | Reagovat

zajímavé téma, určitě by to chtělo pokračování..
já to na internetu radši nečtu protože mám z toho akorát vždycky hlavu jako škopek:-)

11 Kazimír Kraťas Kazimír Kraťas | Web | 14. listopadu 2016 v 15:49 | Reagovat

A za dalších pár desítek let to bude úplně jinak! Ženský vymřou, protože už nebude k ničemu potřeba. Zrovna jsem to řešil v mém posledním článku. Oplozené embryo může vzniknout i bez ženských pohlavních buněk. Děcka se budou brzy pěstovat v laboratorních podmínkách jako brambory na poli! Hurá, už se nemohu dočkat!

12 veruce veruce | Web | 14. listopadu 2016 v 15:56 | Reagovat

Pěkné stručné srovnání. Já jsem se po svém porodu zaobírala tím, jak se dřív rodilo a jsem opravdu ráda, že jsem mámou dnes a ne před 30-50 lety :)

Pro zájemce - http://blog.veruce.cz/svet-okolo-nas/prirozeny-porod-vs-cisarsky-rez-1/

13 Eliss Eliss | Web | 14. listopadu 2016 v 16:42 | Reagovat

Tak s porodem zatím zkušenost nemám, ale srovnání mi přijde opravdu hodně zajímavé...

14 naoki-keiko naoki-keiko | Web | 14. listopadu 2016 v 16:47 | Reagovat

Hezky zpracováno. Co se týče jmen, kdyby byly dnes byla třeba mezinárodní, proti tomu nic nemám, ale ona jsou vyloženě anglosaská- ne že bych měla něco proti anglosaským jménům, ale upřímně bylo by mi na místě toho dítěte trapně, kdyby to lidi kolem mě vyslovovali špatně, navíc poměry jsou takové, že si lidi o takových rodičích myslí, že jsou snobi, a někdy ta jména zní k tomu příjmení vážně nepatřičně.

15 Terez Terez | Web | 14. listopadu 2016 v 19:31 | Reagovat

Krásně si to sepsala. Ty novodobé jména mě děsí.. Samý Anakin, Damien, Jacoby, Trevor... Za sto let už nikdo nebude znát jména jako jsou třeba František, Josef (Tyto se mi upřímně nelíbí :D )Smutné...

beauty-brunett.blogspot.com

16 veruce veruce | Web | 14. listopadu 2016 v 19:40 | Reagovat

[9]: Nájem za sedm tisíc bych brala hned, já mám mateřskou na dva roky, a těch jedenáct tisíc stačí na nájem jen těsně...

17 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 14. listopadu 2016 v 19:43 | Reagovat

Milá zlatá: Tak já jsem rodila ve svých 22 letech poprvé, za tři roky po druhé a pak po dalších patnácti letech po třetí. Bylo to v r. 1962, 1965 a 1980. Máme i vnukx as tak mohu srovnávast velice jednoduše.

Porodnice u nás byla zrovns postavená, jinak se jezdilo do 15 km vzdáleného města, sanita přijela bleskově, pokud to bylo třeba. Mateřská dovolená byla 5 měsíců, případně neplacená do 3 let dítěte, některé maminky byly doma i 6 let. Pravda je, že do porodnice z hygienických důvodů nikdo cizí nesměl, tatínkové a členové rodiny či kamasrádkyx se dívali jen do oken. Dwšti měly zvl. oddělení a byly vozeny na kojení po 3 hodinách, jinak se o ně staraly sestry a lékař na dětském odd. Mělo to své nevýhody v tom, že maminky sice měly pohodlí, ale pořád sledovaly, jestli některé dítě pláče a jestli to není jejich. Co se týče porodného bylo tojiné v r.1962 a pak v r. 1980, kdy bylo 2000. Ale stačilo bohatě na dětskou výbavičku.
Víš, plátěné košilky za 7 Kčs, dupačky, svetříky, papučky, krásné zavinovačky byly k dostání v dostatečném množství. Pokud jsme si něco šily či pletly, tak jen proto, abychom měly něco jiného. Kočárek jsme sice měly po jednom dítěti, ale zachovalý pěkný za 200 Kč, pak jsme kupovali nový košatinku hranatou s voskovanou střechou za 1350 Kčs  v r. 1965. Na to třetí jsme koupili po jednom dítěti za 400 Kč. Vyšlo i na hezký manšetrový nánožník s kožešinou za 800 Kč nas třetího syna. Na prvního jsme měli také nový a vydržel i na druhého. Plenky se sice musely prát a z počátku i žehlit, ale pokud si maminka dala čas a práci, naučila dítě na nočníček jakmile dovedlo sedět, třeba podepřené s hračkou v ruce. Takže plena jen na noc, pro jistotu nebo na delší cesty. Na třetí už jsme měli Sandy kalhotky na zasunutí plenky a to byla zjednodušená práce. První kluk byl od půl roku v jeslích, druhý od 7 měsíců, chodili pak do školky, samozřejmě  pak do školy. Ty přechody nebyly nijak  dramatické. Jen ten jeden mi říkal, že by chtěl chodit do jeslí furt, když přecházel ve 3 letech  do školky. Stihli jsme práci, vychovali děti a nedělali jsme z toho žádnou vědu. Je fakt, že jsme v tu dobu, kdy byli kluci malí jezdili spíš jen k babičce a dědečkovi na prázdninovou dovolenou, ale v tom bylo to, aby je aspoň jednou v roce viděli. Kdo měl babičku blíztko, měl to lepší, no. Nám pomohly sousedky, známí rodiny.

18 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 14. listopadu 2016 v 19:46 | Reagovat

Poučeny jsme byly, existovaly knihy Naše dítě, Rodinný lékař, různé brožury. Na prohlídku jsme chodily každý měsíc, když byla potřeba některé i častěji. Po porodu přišla  domů porodní  asistentka ukázat mamince jak se kojí, přebaluje a pod. Zjišťovala, jak to mamince jde. Takže ta péče nebyla špatná. Byla to spíš volba ženy, jestli rodila doma.

19 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 14. listopadu 2016 v 20:00 | Reagovat

Ke srovnání vám dávám: v r. 1963, první kožené bílé botičky s vroubkovanou bílou podrážkou  gumovou, aby nekluzaly, stály 21,-Kčs. Pak jak noha rostla nejdražší boty kožené kotníkové od 150-200 Kčs- po 15 letech. To už byly i platy a ceny vyšší než v tom roce 1962. A pozor, žádná maminka nedělala víc než 8 hodin, pokud nebyla v provozu 12hodinovém, kdy měla pak delší volno. Pokud ještě kojila, dostala volno a mohla na určitou hodinu odejít. Začátek směny si mohla posunout na 7. hodinu, případně dělat na zkrácený úvazek. Všude to bylo možná jinak, to by musely říci maminky, co dělaly přímo ve výrobě, zdravotnictví či jinde. Já jsem byla administrativní pracovnice na ranní směnu jen.

20 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 14. listopadu 2016 v 20:03 | Reagovat

[16]: Je mi to jasné, bála jsem se, abych nebyla přetlučena argumenty, že nemusíme bydlet tak draze :-)
Já osobně dám za bydlení i s elektřinou kolem patnácti tisíc :-)

21 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 14. listopadu 2016 v 20:03 | Reagovat

[16]: My jsme sice měli jen tisícovou mzdu-tedy já, manžel 1300, ale nájem v dvoupokojovém družtevním bytě byl 187,- Kčs (topení, voda, přísp. na údržbu) a 150 Kčs měsíčně jsme spláceli do závodu na bezúročnou půjčku ve výši 15tisíc, kterou jsme dostali na byt. Přidali jsme jen úspory 7000 Kčs.

22 BarbaraJane BarbaraJane | Web | 14. listopadu 2016 v 20:11 | Reagovat

Já mám ještě do dětí daleko, a tak můžu okomentovat jen ta jména: Musíme si uvědomit, že i některá "typicky česká jména" (někdo tu zmiňoval třeba Františka a Josefa) vůbec česká nejsou, taky se k nám dostala z ciziny prostě proto, že v daném období byla módní (třeba proto, že to byla jména světců). Je možné, že za určitou dobu nám dnes cizí jména budou taky připadat jako "typicky česká".

23 taborovky taborovky | 14. listopadu 2016 v 21:20 | Reagovat

To porovnání se mi opravdu líbí....něco na tom pravdy je...i když já  rodila v nejbližší porodnici, jméno jsme dětem dali české, co se týče výbavičky tak mám hodně věcí které jsem nosila já nebo moje mamka a na pletené čepice a rukavice od mojí babičky nedám dopustit (skvěle drží), na nočník a krmit jsem je začala učit ve chvíli kdy si sami sedli....takže asi nejsem moc moderní máma :-D
P.s. s těma slevama a fotkama je to svatá pravda

24 Vittoria De Luca Vittoria De Luca | Web | 14. listopadu 2016 v 21:40 | Reagovat

A nejlepší je, když si pak maminky spletou tichou kavárnu se školkou. Ty dětský zvuky se občas nedají vydržet, ale já jsem matka, kdo je víc.

25 Switch Switch | E-mail | Web | 14. listopadu 2016 v 21:44 | Reagovat

Jó, další článek o tom, jak bylo všechno dřív lepší a teď je to na ho-ubičky, YES. Přesně to chceme.

Myslím, že doba, ve které žijeme je super. Máš miliony možností (netýkajících se pouze tohoto tématu) - ale nikdo Tě nenutí je využívat, vždyť i ty jsi je nevyužívala :)

Jóóóó, ale co mě na tom článku vyloženě naštvalo, byla poznámka o jménech. Neříkám, že to tu má být za chvíli samý James a John, ale já miluji ta jména s exotickým nádechem (schválně neříkám "typická česká"). Zároveň ale i taková ta zastaralá - shrňme to: neobvyklá. *Můj drahý A., ty víš, jak ráda Tě pro tvý jméno oslovuji*

Ale článek celkem fajn.

26 Switch Switch | E-mail | Web | 14. listopadu 2016 v 21:46 | Reagovat

*poznámka debila, co si po sobě nepřečetl komentář: závorka (schválně neříkám "typická česká") má být až za slovem 'zastaralá' :D

27 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 14. listopadu 2016 v 22:11 | Reagovat

[25]: Nebylo všechno lepší než dnes. Technika, život jde přece dopředu, ale co záleží na jménu, je to stejně promíchané. Vždycky jsme říkali, že je důležité, aby se dítěti hezky říkalo, slušně k němu c hovalo, ale nastavily se mantinely co smí a co ne. Naše děti byly taky výlupkové, nebyli svatí, ale věnovali jsme se jim. Jen malý příklad: Každý večer- večeře se vařila teplá, abych vynahradila stravování v jídelnách, jsme se klukům věnovali, nádobí muselo počkat. Když byli větší, museli podle svých sil pomáhat, hlavně si po sobě uklízet. Pak tolik nenadělali, když věděli, že to bude na nich. Se vším mohli za námi přijít, nikdy jsem neřekla dej pokoj, nemám čas. Chvilka se najde. Ale je fakt, že žádné zvláštní vysedávání s kamarádkami a pod. nebylo. Prostě práce, rodina byly v tu potřebnou dobu nejdůležitější. Kluci mají své rodiny a dětem se vždycky věnovali, mají rádi své ženy, dokonce i jejich rodiče si s nimi rozumí. Tak co...Děti hrozně rychle rostou a když je doma nemáte, vzpomínky vám musí stačit.

28 Cecílie Cecílie | Web | 15. listopadu 2016 v 12:02 | Reagovat

[10]: No to já taky, navíc nevěřím všemu, co se píše. Často jsem přemýšlela jak to dělala moje maminka a tchýně a jaký je to dnes rozdíl, tak jsem to zkusila sepsat. Pokračování bylo a možná ještě bude:)

29 Cecílie Cecílie | Web | 15. listopadu 2016 v 12:16 | Reagovat

[11]: Tak to jsem ráda, že se toho nedočkám.

30 Cecílie Cecílie | Web | 15. listopadu 2016 v 12:17 | Reagovat

[12]:
[13]: Děkuji, jsem ráda, že se článek líbil.

31 Cecílie Cecílie | Web | 15. listopadu 2016 v 12:56 | Reagovat

[14]:
[15]: Děkuji. Doba se mění, ale někdy ty obměny cizích jmen typu Adí, Sábo apod. Jak se ty děti vlastně jmenují těžko říct.

32 Cecílie Cecílie | Web | 15. listopadu 2016 v 13:20 | Reagovat

[17]:
[18]:
[19]: Mockrát děkuji za všechny informace a krásné komentáře. Velmi ráda jsem si vše (a ne jednou) přečetla.

33 Cecílie Cecílie | Web | 15. listopadu 2016 v 13:45 | Reagovat

[20]: Ta částka mi vyrazila dech. To je strašně moc. Neumím si představit, jak bych vyšla a ještě se třemi dětmi. A to si myslím, že umím šetřit. Klobouk dolů.

34 Cecílie Cecílie | Web | 15. listopadu 2016 v 13:49 | Reagovat

[22]: Sice mají cizí původ, to asi většina jmen, ale jsou česká. Není to Frank nebo Franz. A to je to, co se mi nelíbí. Maximilian Novák je prostě děsné.

35 Cecílie Cecílie | Web | 15. listopadu 2016 v 13:56 | Reagovat

[24]: No, začínám být alergická na cizí nevychovaný děti. A vyhýbat se místům s nápisem VELKÝ DĚTSKÝ KOUTEK.

36 Cecílie Cecílie | Web | 15. listopadu 2016 v 14:03 | Reagovat

[25]: Určitě to není článek o tom, že dřív to bylo lepší. Je to o tom, že něco bylo lepší tehdy a něco je lepší teď. Každý ať si vybere. Věci nejsou černo-bílé, doba ani jména. Křestní by se jen mělo hodit k příjmení.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama