Srovnání 2. část – Maminka z doby (pra)babičky

23. října 2016 v 21:16 | Cecílie |  Pohodové starosti
Díky několika velmi pěkným komentářům doplňuji článek Srovnání 1. část - maminkou teď a před 50 lety o informace z doby ještě dřívější.
Jenna mi napsala:
Vyprávěla mi moje prababička, že se na vesnici běžně rodilo doma, jenom s porodní babkou. A až po roce 1950 se začalo jezdit do porodnice, když bylo čím. Na vsi bylo jedno dvě auta. Jinak se rodilo doma Ve městě to bylo asi jinak. Ještě mi říkala, že po měnové reformě stály látkové pleny asi 3,20 Kčs a dětské botičky 5 až 7 korun. A že místo plenek stříhaly a obrubovaly stará prostěradla. Hodně se přešívalo a pletlo. Jak dlouho byla mateřská neví přesně, asi 6 týdnů, ale většinou zůstaly ženy v domácnosti.
Baruschka psala:
Před čtyřiceti lety sousedka brala mateřskou 890 korun a nájem byl přesně 89 korun, tudíž naprosto přesná desetina. Teď máš mateřskou v té střední výši kolem sedmi tisíc a nájem prakticky stejný... Zlatá desetina...

Já jsem pátrala po bližších informacích o životě maminek našich babiček, ale moc jsem toho nenašla:
19. a 20. století
Ještě v 19. století byly dívky už od útlého věku vedeny pouze k práci pro domácnost a rodinu. V této době ještě převažovala domácí výroba, což znamená, že v domácnosti se šilo šatstvo, pekl chléb, opravovaly boty. Žena byla od rána do večera plně vytížena domácností. A tak byla děvčata už od dětství směrována k cíli dobře se provdat. Od této doby až do svatby trávila veškerý čas tím, že si sama připravovala výbavu a učila se vést domácnost.
Ve městě byla situace trochu odlišná. Dívkám z měšťanských rodin byla po absolvování školní docházky dopřána ještě výuka hudby a v té době módní francouzštiny, aby se zvýšila jejich cena na trhu nevěst. A o obchod tu v podstatě opravdu šlo. Nevěsty lovily bohaté ženichy, ženichové hledali co největší věno. A manželství bylo hospodářskou institucí. Neprovdaná měšťanská dcerka byla opravdu přítěží pro příbuzenstvo, protože by se nesnížila k tomu, aby šla a živila se vlastní prací. To bylo pouze pro chudinu. Pracovaly - a to už od čtrnácti let - pouze dívky z nižších sociálních vrstev.
V právu rodičovském byla jasná nadřazenost muže. Muži bylo přiznáno být hlavou rodiny, ženě uložena povinnost následovat manžela, pomáhat mu v hospodářství a v obydlí a plnit jeho nařízení. Na oplátku jí musel poskytnout přiměřenou stravu a oděv. On dával dítěti jméno, rozhodoval o výchově, spravoval majetek dětí a rozhodoval o jejich budoucím povolání. Děti byly podrobeny výhradně otcovské moci. Matka neměla žádná práva, ačkoliv na ní spočívala veškerá tíha péče o děti a jejich výchovu. Děti mu náležely i v případě rozluky manželství, s výjimkou chlapců do čtyř let a dívek do sedmi let.

No, je vidět, že se doba velmi změnila. Společenské postavení žen je naštěstí dnes už úplně jiné. Jenže: dřív bylo potupné pro ženu pracovat a očekávalo se, že se bude starat jen o rodinu. Dnes už není nikomu divné, když chodí do práce, ale k tomu musí zvládnout i tu rodinu. Co přibyde za dalších sto let?

Informace jsem čerpala zde:

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jenna Jenna | 26. října 2016 v 8:02 | Reagovat

Moc hezky napsané, to víš o ženách co porodily a vychovaly dětí se moc  nemluvilo ani nepsalo, bralo se to jako samozřejmost.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama