Srdce z kovu... může bolet

23. listopadu 2016 v 18:20 | Cecílie |  Na téma týdne
Kdo takové srdce má, netrápí ho výčitky svědomí. Pokud někomu způsobí trápení, vůbec si to neuvědomuje. Když se ale člověk chová, jako by měl srdce tvrdé a bez citu, přestože opak je pravdou, může velmi trpět.
Co člověka vede k tomu, že se nechová podle svých citů?
Víra že to co dělá je správné.
Snaha udělat pro druhého to nejlepší.
Přesvědčení, že v budoucnu to dotyčný pochopí a ocení.
Proč být tvrdý?
Protože to jinak nejde. Protože má např. své dítě velmi rád a chce, aby z něj vyrostl dobrý člověk. Protože ho musí připravit na život. Protože mu vymezuje hranice, aby vědělo co může a nemůže, co je správné a co není.
Jak trpí?
Dítě některé věci nechápe a musí se je naučit, pochopit, co se po něm žádá. Někdy to je snadné, ale většinou je třeba více času, opakování a hodně trpělivosti. Pro lepší výsledek se používají odměny, ale také tresty (samozřejmě přiměřené). Je opravdu těžké zlobit se na něj, být důsledný, někdy i tvrdý. Často je problém udržet své emoce na uzdě, zachovat si nadhled a rozvahu. Pokud nad tím ztratíte kontrolu, trápení je na světě. Výčitky svědomí, že místo výchovy ubližujete. Váhání, zda to má smysl. Přemýšlení co a jak dál, jak chyby napravit, odčinit. Hledání jiných lepších cest.
Lepší srdce z lásky tvrdé než měkké z pohodlí
Daleko snazší by bylo všechno dítěti dovolit. Nevyžadovat žádné dovednosti, poslušnost, zodpovědnost, samostatnost, neučit ho pokoře, skromnosti, úctě ke starším, nevyžadovat pomoc při práci, ohleduplnost, plnění povinností. Ale co z něj pak vyroste? Jak se zorientuje ve světě, který se nebude chovat podle jeho přání?
A tak je třeba vydržet a vychovávat dál se srdcem z kamene a zároveň s rodičovskou láskou, která je za tím vším schovaná.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kazimír Kraťas Kazimír Kraťas | Web | 23. listopadu 2016 v 20:45 | Reagovat

Jsem zoufalý ošklivý panic se zanedbatelným IQ i délkou údu a s komplexem méněcennosti. Zoufale potřebuji vaši pozornost. Potřebuji vaše komentáře, až už utěšující či lítostivé, nebo nenávistné. Prostě potřebuji mít pocit, že se o mne někdo alespoň jednou v životě zajímá, ať už v dobrém, nebo špatném. Potřebuju to snad ještě naléhavěji než první sex, funkční pistoli, nebo preventivní proplesknutí, abych se konečně probral a přestal ze sebe dělat šulina na těch internetech.
Jedná se sice o reklamu, ale alespoň jsem upřímný, říkám to narovinu a racionálně vysvětluji důvody, proč stojím o větší návštěvnost. Krom toho - za každou jednotlivou návštěvu na mém blogu se o jednu vteřinu zkrátí čas, zbývající do ztráty mého panictví! A to se vyplatí, zvláště jste-li filantropové!

2 Eliss Eliss | Web | 26. listopadu 2016 v 14:57 | Reagovat

Výchova je někdy složitá...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama