A co když je to pravda?... rozhodnutí

22. prosince 2016 v 11:06 | Cecílie |  Na téma týdne
Asi nemá smysl diskutovat o tom, je-li lepší pravda nebo nejistota. Většinou to bývá tak, že chceme znát pravdu, i když víme, že nás může bolet. Nejistota sice dává naději, ale zároveň ji i bere. Když jsem se v takové situaci ocitla, nezbylo než čekat. Šlo o výsledek vyšetření v těhotenství. Po celou dobu mi v hlavě neustále vířila myšlenka Co když je to pravda?

Když jsem zjistila, že jsem těhotná, měli jsme z toho s manželem velikou radost. Nějaký čas jsme si to nechávali pro sebe a těšili se, až to řekneme rodičům. Otáleli jsme tak dlouho, že jsme nakonec zároveň s radostnou novinou museli jedním dechem oznámit i to, že čekáme na výsledek amniocentézy.
Kdo to absolvoval tak ví, o čem mluvím.
Kdo to o tom jen slyšel, může být rád, není o co stát.
Kdo neví o co se jedná, stručně nastíním o co jde.

Ve druhém trimestru těhotenství, tedy obvykle mezi 16. a 18. týdnem, se provádí odběr krve na tzv. triple test. Je to jednoduchá a poměrně efektivní metoda jak odhalit riziko vrozených vývojových vad. Pomocí tohoto testu lze zachytit zhruba 70 % postižených plodů (senzitiva testu), přičemž určité procento výsledků je pozitivní, ale ve skutečnosti se nejedná o poškozené plody.
Tento test mi nedopadl dobře a proto jsem byla poslána na další vyšetření - amniocentézu, což je odběr plodové vody. Výsledky takového vyšetření už nejsou pouze orientační ale naprosto spolehlivé. Většinou se ženy dozvědí, že je vše vpořádku. To je taky vaše jediná naděje po těch pár týdnů, kdy čekáte na výsledky.

Otázka A co když je to pravda? mě pochopitelně dost děsila. Věděla jsem, že v takovém případě by nás pravděpodobně čekalo rozhodnutí, zda si dítě ponechat nebo ne. A já si začala uvědomovat, jak strašně těžká by to byla volba. Ještě teď mi běhá mráz po zádech, když si na to vzpomenu. Takže jsem potlačila všechny úvahy o možných následcích jednoho i druhého rozhodnutí a snažila se doufat, že miminko bude zdravé.

Naštěstí vše dopadlo dobře. Jsem opravdu vděčná za to, že syn byl vpořádku, my jsme se nemuseli rozhodovat co bude dál a otázka Co když je to pravda? - zmizela.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 22. prosince 2016 v 12:20 | Reagovat

Hlavně že vše dopadlo dobře, ale ten strach tenkrát Vám opravdu nezávidím...

2 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 23. prosince 2016 v 23:48 | Reagovat

Nevím, nevím jestli bych se na tu amniocentézu odvážila.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama