Jeden chybný krok... cirkulárka

26. ledna 2017 v 15:14 | Cecílie |  Téma týdne
Nebude to naštěstí článek o amputovaných prstech, jak by se mohlo podle nadpisu na první pohled zdát. Přesto bude o trápení, které mi chybný krok a cirkulárka způsobily.
Přiznám se, že jsem cirkulárku nikdy neměla ráda. Ostrý, hlasitý zvuk, když na ní táta nebo soused něco řezal. Přísný varovný hlas, kterým mě vždy nabádal, abych se k ní nepřibližovala, mě nenechával na pochybách, že s tímto strojem nejsou žerty. Létající piliny a hromady dřeva, které bylo třeba prvně podat, aby ho mohl pořezat a pak v dostatečné vzdálenosti od pily posbírat a uklidit. To vše ve mně vzbuzovalo strach a nepříjemný pocit hrozícího nebezpečí jen se začala točit.
Jako dospělá jsem obdivovala manžela, že byl ochoten se k ní přiblížit a klidně pořezat kmeny z babiččiny zahrady. I já jsem varovným hlasem odháněla zvědavé děti do bezpečné vzdálenosti, aby se jim něco nestalo. Stačil by jeden chybný krok, zakopnutí... při představě co by se mohlo stát mě vždy přepadla opravdová hrůza. Byla jsem spokojená jen pokud cirkulárka odpočívala na svém místě, tichá, vypnutá, pečlivě zakrytá a bezpečná. Myslela jsem si, že takto nemůže uškodit.
Na zahradu jsme chodili často a rádi, cirkulárku pouštěli jen zcela výjimečně. A tak stála nevyužitá poměrně dlouho. Až jednou, při trhání ovoce jsem na ni vylezla. Proč se kvůli pár kouskům tahat s dlouhým těžkým žebříkem. Jenže (ta potvora se asi urazila, že ji používám k jinému účelu než byla stvořená) jsem přešlápla a najednou se i se mnou převrhla. Jak jsem letěla dolů, stihla jsem jen tak tak uskočit, aby nepadla ještě na mě.
Odneslo to sice jen pochroumané koleno, ale mít nohu měsíc uprostřed léta ušněrovanou v ortéze nebylo dvakrát příjemné. Poměrně dlouho jsem pak kulhala, skoro to vypadalo, že jsem zapomněla chodit normálně. A při větší zátěži mě koleno zlobí i teď. Ale vykládejte někomu, že to máte z toho, jak jste spadli z cirkulárky. Buď Vám nebude věřit nebo se Vám bude smát.
Cirkulárka je nebezpečná, ale mě ublížila v okamžiku, kdy jsem se jí zrovna nebála. Na některé chybné kroky si v životě dáváme pozor, ale někdy nás mohou ohrozit víc právě ty, při kterých nebezpečí nečekáme.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 26. ledna 2017 v 16:23 | Reagovat

Moje maminka nemá cirkulárku ráda proto, že táta jí zapíná pravidelně při maminčiných seriálech...
On to nedělá naschvál, jen je v tu dobu prostě sám, tak jde řezat dříví.
No a nejen že maminka prd slyší, ale ona navíc ruší televizní signál :-)

2 zmarsalkova zmarsalkova | E-mail | Web | 26. ledna 2017 v 16:52 | Reagovat

Cirkularky se taky strasne bojim! Martinovi jsem zakazala s ni pracovat, mame ji na chate, tata reze... ale tomu uz kus palce chybi, u nej by se to ztratilo! :D

3 Eliss Eliss | Web | 26. ledna 2017 v 18:21 | Reagovat

Mám to s tím strachem úplně stejně. Vždycky jsem ji přímo nenáviděla. A ten jeden chybný krok, to byla opravdu velká smůla...

4 padesatka padesatka | E-mail | Web | 26. ledna 2017 v 19:32 | Reagovat

Něco, co vydává tak příšerný zvuk musí být nebezpečné vždycky..!!! A jak je vidět/napsáno je to pravda.

5 Karel 4 Karel 4 | E-mail | 27. ledna 2017 v 9:38 | Reagovat

mám jednu zásadu-kde je cirkulárka, tam nejsem já..........

6 Jana Jana | E-mail | Web | 27. ledna 2017 v 20:54 | Reagovat

Jooo, vždy jsem k tomuto stroji měla respekt, i když mi rodiče nikdy nic neříkali. Stačilo mi vidět to kolo, rychlost a blízkost prstů...

A koleno? Při dotahování sedla koně jsem si jej zvrtla a od té doby pokulhávám a bolí při stresu, změně počasí či námaze ... A od toho pak i celá noha ke kotníku ...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama