Před usnutím... nejlepší společnost

1. března 2017 v 9:32 | Cecílie |  Téma týdne
Možná to zní podivně, mít společnost při usínání. Jenže já nemám na mysli společnost lidí, ale knih a knižních hrdinů. Ti jsou pro mě tou nejlepší společností právě před usnutím.
Mám to tak nastavené už od dětství. Začalo to klasicky, čtením pohádek před spaním od rodičů. Jakmile jsem se naučila všechna písmena, zkoušela jsem si číst sama. Kouzlu knih jsem propadla celkem rychle. Pohádkové příběhy byly postupně nahrazeny dobrodružnými, následovaly zamilované, v určitém období historické a v současnosti mám nejraději ty ze skutečného života.
Snad jedině pokud byly děti hodně malé, neměla jsem večer na čtení čas ani náladu. Kniha mi sice chyběla, ale pokud už byl čas, usnula jsem obvykle dřív, než byl konec stránky. Občas jsem prolistovala alespoň časopis. Jakmile děti trochu odrostly a začaly obě spát ve svém pokoji, bylo víc klidu a mohla jsem se vrátit k svému večernímu/nočnímu čtení.
Kolikrát se mi stalo, že jsem místo spaní četla, dokud kniha neskončila. Nejednou jsem si při čtení pobrečela nebo se mi o hrdinech i zdálo. Přesto je to rituál, bez kterého bych nemohla být. Na konci dne potřebuji zapomenout na starosti a práci. Díky knize se přenesu do jiného světa. A když s hrdiny prožívám jejich osudy a trápení, snadněji alespoň na chvíli zapomenu na ta svá. Vyženu je tím z hlavy a pak lépe usnu.
Jen jedna věc mě mrzí. Přestože jsme také dětem četli pohádky před spaním (a to ještě docela dlouho i potom, co už kluci sami uměli číst), splnilo to pouze účel rituálu. Lásku ke knihám (na rozdíl ode mě), to u nich nevzbudilo. Ale je pravda, že na některé příběhy si vzpomenou ještě teď. A pár knížek už taky přelouskali, což se dá vlastně v dnešní době považovat skoro za zázrak.
A ještě pozn. pod čarou: překvapuje mě, kolik dnešních malých dětí před usnutím nemá žádný rituál. Myslím si, že je velice důležité, aby děti chodily spát včas, zhruba ve stejnou dobu a pravidelné činnosti před ulehnutím, mezi které by mělo patřit i čtení, napomáhaly k jejich zklidnění a snazšímu usnutí.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 helmii helmii | Web | 1. března 2017 v 9:44 | Reagovat

To jsme na tom úplně stejně. Taky ráda usínám s knížkou.

2 Anett Anett | E-mail | Web | 1. března 2017 v 10:35 | Reagovat

Krásný rituál. Sama ráda čtu, ale je čím dál míň času a ještě k tomu musím mít chuť. :-D Čtení je opravdu skvělé odreagování a vžití do děje dělá divy. Člověk pak někdy celý den myslí na to, jak děj nakonec dopadne. :-)

3 Eliss Eliss | Web | 1. března 2017 v 10:55 | Reagovat

Také si každý den před spaním čtu :-)

4 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 1. března 2017 v 11:24 | Reagovat

Já si v posteli nečtu...
Já sedím v kuchyni a čtu, dokud nejde drahý spát.
Ten mi totiž zhasne a já jak poslušná ovečka cupitám za ním :-)
Protože já bych se neodtrhla.
Jak se začtu, jedu až do konce...
Nevidím, neslyším a čtu.
Nebo spíš nevařím, neuklízím a čtu :-)
Taky jsem tuhle zjistila, že už neumím číst vleže.
A že jsem dokázala kdysi proležet dny a noci s knížkou :-)
Můj synek, ač vlastně jediný, kterému jsem opravdově četla, ten nečte vůbec.
Slečinka, ta jo, ale nějak nečte to, co bych jí doporučila.
Princeznička už začíná, ale nic moc...
Je líná, chce příšerně velká písmenka a to už jako druhák vlastně nepotřebuje...
Ale budiž, aspoň něco :-)

A k poznámce pod čarou...
Já ten náš rituál občas proklínám :-)
Princeznička si pustí "rádio", navolí pohádku (řadu pohádek, většinou Paní Láryfáry), rozsvítí lapmičku, lehne si a čeká, až jí někdo přijde dát pusu, aby jí přikryl...
Ale už jsem dosáhla toho, že se aspoň přikryje... Vysvětlila jsem jí, že v té vyhrnuté noční košilce, u toho okna, s tou lampičkou... Prostě že by jí tam mohl taky někdo hodit šutr...
Copak jí můžu říct, že se tam vystavuje pro všechny pedofily z našeho města?

5 ra.innie ra.innie | E-mail | Web | 4. března 2017 v 17:24 | Reagovat

Spát do chvíle, než jsem samotnou knihu přečetla, se mi povedlo jednou. Byl to poslední díl Harryho Pottera a je to už opravdu velmi dlouho. Díky článku si uvědomuji, že mi to čtení vlastně chybí. Myslím, že bych si na knihy měla ten čas vyhradit :)

6 Jenna Jenna | 5. března 2017 v 10:09 | Reagovat

I já si ráda před spaním čtu, pokud neusnu hned jak lehnu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama