Quo vadis... neptají se
7. března 2017 v 14:47 | Cecílie | Téma týdneKomentáře
Moc hezk napsane, souhlasim. Asi se ridi tim, ze se ma zit pritomnym okamzikem a neresit nejistou budoucnost. Nedochazi jim, ze pritomnosti si budoucnost buduji a je potreba to mit promyslene a resit to.
Můj syn vždycky říká: Je jiná doba.
Mám chuť ho zabít, ale asi má pravdu...
Není to tak zcela pravda, mnozí mladí menežeři kvartálně rozvíjejí svůj kariérní plán.
Podle mě je to hrozné generalizování, jako když se řekne o důchodcích (se vší úctou), že akorát sedí u televize, v ranních hodinách drancují slevy v Kauflandech a na všechno nadávají.
Myslím, že alespoň my, co jsme se dobelhali až na VŠ, o budoucnosti alespoň lehce přemýšlíme. Přece jen, už je to přítomnost, která se časem podepíše na budoucnosti. Mládí by si měl člověk ale užít, v přijatelné míře samozřejmě, třeba tím, že cestuje, apod. Kdy jindy na to bude mít čas a energii?
Bohužel, někteří mladí by nejraději vše dostali až pod nos...