Zkouška ohněm... zkouška dospělosti

28. března 2017 v 14:37 | Cecílie |  Téma týdne
Říká se, že maturita je zkouška dospělosti. Pro mě to byla zároveň i zkouška ohněm. Důvod byl prostý: nesplnila jsem očekávání rodičů a musela tomu čelit. Studovala jsem ještě v době, kdy se neřešilo pouze to zda jsem maturitu udělala/neudělala, jedno s jakým výsledkem. Nám záleželo na tom, jestli to bude s vyznamenáním/nebude s vyznamenáním. A mně se nepovedla, což znamenalo, že vyznamenání nebylo.
Samozřejmě, že zpětně to vidím trochu jinak. Jak se říká, když nejde o život, nejde o nic. Ale tenkrát to pro mě bylo hodně důležité. Brali jsme školu zodpovědně a chtěli jsme úspěšně zvládnout tu první velkou zkoušku v podobě maturity. Pak ještě dostat se na vysokou a v našich očích bylo vyhráno. Tehdy jsem se setkala s nějakým větším problémem asi poprvé a možná i proto pro mě nebylo úpně snadné se s ním vyrovnat.
Chápala jsem, že to rodiče mrzelo, i já jsem doufala v lepší výsledek. Zároveń jsem ale moc potřebovala povzbudit, zmobilizovat síly a sebevědomí, protože mě čekaly ještě přijímačky na VŠ. Víc než podporu jsem ale cítila to velké zklamání, které jsem jim způsobila. A nejen doma to bylo těžké. Spolužáci se radovali z úspěchů, slavili konec školy, jenže já na to neměla vůbec náladu. Měla jsem pocit, že nemám být na co hrdá.
Také mě mrzelo, že čas věnovaný poctivému opakování na maturitu (vpodstatě celý čtvrtý ročník) vyšel nazmar. Měla jsem trochu smůlu na otázky, vytáhla jsem si zrovna témata, která mi dvakrát nesedla a nejen v jednom předmětě. Jenže co mi to bylo platné, důležitý byl ten konečný bídný a trochu snad nespravedlivý? výsledek (maturitní vysvědčení bylo mé nejhorší za celé čtyři roky).
Nejtěžší tehdy pro mě bylo vyrovnat se sama se svým vlastním neúspěchem, s udivenými reakcemi známých a rozčarováním rodičů. V tomto rozpoložení se pak sousředit na zkoušky na VŠ a znovu získat ztracené sebevědomí. Časem se naštěstí vše srovnalo, přesto ještě teď nerada na toto období vzpomínám.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 28. března 2017 v 15:10 | Reagovat

Neúspěch mě vždycky nakopne a snažím se ještě víc...

2 Siginitou Siginitou | Web | 28. března 2017 v 18:15 | Reagovat

Neúspěchy člověka zabolí.
To znám. Já naštěstí budu dělat závěrky, vlastně k nim nejsem ovšem připuštěna.
:(

3 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 28. března 2017 v 18:36 | Reagovat

Z maturity mám jedinou dvojku. A hádej z kterého předmětu! Z toho, na který jsem se učila nejvíc...
Nepřiměřená reakce rodičů, Cilko, ta zamrzí, to ti věřím.

4 padesatka padesatka | E-mail | Web | 28. března 2017 v 20:21 | Reagovat

To jsou ti ambiciózní rodiče, víc po.. pokazí než pomůžou.. :-(

5 Panda Panda | E-mail | Web | 30. března 2017 v 9:20 | Reagovat

A jé, zas rodiče co vyžadují od dětí splnění jejich cílů, které sami nedosáhli? Na výsledek maturity se hledí naposledy při přijímačkách na VŠ, pak už na to nikdo nikdy nehledí.

6 Bloud. Well Bloud. Bloud. Well Bloud. | Web | 30. března 2017 v 12:15 | Reagovat

Rodiče by si v téhle zkoušce vyznamenání tedy nezasloužili ;)

7 Cecílie Cecílie | Web | 31. března 2017 v 8:04 | Reagovat

Mockrát děkuji všem za komentáře. Jsou to pro mě balzámy na starou bolest. Rodiče prostě někdy dělají (nevědomky) chyby, nejsem, bohužel jiná. Některým se snažím vyhnout a jiné udělám.

8 beallara beallara | Web | 1. dubna 2017 v 6:23 | Reagovat

To je tak zbytečné a podle vaší reakce i bolestivé. Mnohokrát v životě daleko lépe uspějí lidé s podstatně horším kreditem a upřímně, koho dnes to vyznamenání ve frontě na sobotní nákup zajímá ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama