Roztomile neschopný pomocník

3. dubna 2017 v 9:21 | Cecílie |  Pohodové starosti
Úklid, nákup, vytření chodby - pro většinu žen běžná, rutinní práce. Pro muže (alespoň toho mého) něco jako bobřík šikovnosti (křížený s bobříkem odvahy).
Úklid skříně s oblečením sice není věc vyžadující nějakou zvláštní šikovnost, ale záleží... Je-li to úklid dlouho odkládaný, musí dotyčný nejprve sebrat kus odvahy, aby se do něj pustil, respektive vůbec připustil, že je něco takového třeba. Dále si na to musí najít samozřejmě dostatek času, který ale neustále nezbývá, protože je stále na práci něco důležitějšího. Pokud už by se (zcela náhodou) našel čas, není zase klid, vyrušování při práci nemá asi nikdo rád, to se dá pochopit. Řekněme, že odvaha byla nalezena, čas udělán, děti nejsou doma... překážkou je místo. Věci je třeba nejprve někam vyskládat a to je problém, vzhledem k velikosti našeho bytu. Jenže tenhle argument už jsem vážně nehodlala akceptovat. Když manžel pochopil, že mu už opravdu nic jiného nezbývá, začala další fáze - vyjednávání. Musela jsem slíbit, že průběh úklidu nebudu žádným způsobem ovlivňovat, komentovat, kontrolovat ani sledovat. V případě nalezených špinavých věcí je nevyhodím ale vyperu a na závěr jsem přistoupila na dvouhodinovou manželovu imunitu (to je zhruba doba, za kterou vychladnu, když se fakt rozčílím). Budiž manželovi přičteno ke cti, že imunity nebylo třeba. Určitě by bylo snazší, kdybych mu ve skříni uklidila sama, ale to odmítám. Považuji za nedůstojné obou, abych dospělému chlapovi přerovnávala (tajně) skříň. Naštěstí není třeba jeho oblečení rovnat a vyřazovat zase tak často.
Nákup by takový problém nebyl. Manžel nakupuje celkem rád. Projde obchod a cestou něco vezme. Jenže nakupovat je třeba pravidelně, doplňovat co chybí a taky přemýšlet o cenách. A to už je horší. Nedávno mi nabídl, že půjde nakoupit se mnou. Zatímco na mě čekal, já sepisovala na lístek jednotlivé položky, nachystala k vynešení odpadky (všechny, tedy i plasty a kaďák králíka) a taky vzala peníze a nákupní tašku. Než jsem vybrala zeleninu, poslala jsem manžela pro 1/4 chleba. Po 10 min mi přišel říct, že nemají. Samozřejmě, že měli, ale od té doby, co byl v obchodě naposled, jej dvakrát přerovnali. Což nemohl vědět, když tam nechodí.
Vytření společné chodby je povinnost, které se k mé radosti manžel ujal. Co na tom, že než začne, hledá kýbl s vodou, který si nachystal, ale kam? (Dal si ho za dveře.) A že hned po té umyté chodbě musí jít pro kaďák králíka, který zapomněl dole u popelnice. Hlavně, že mi pomůže.
Pomoci manžela si cením a tohle se mu stává jen někdy:)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Siginitou Siginitou | Web | 3. dubna 2017 v 10:08 | Reagovat

Ale což, taky to tak někdy mám sama se sebou :D
Občas se stane. Ale pomoc manžela se cení. Ne každý by byl takový :)

2 Eliss Eliss | Web | 3. dubna 2017 v 15:06 | Reagovat

Já přítelovi skříň s oblečením srovnávám, nějak ho k těm domácím pracem nemůžu donutit :-D

3 Magicmax Magicmax | Web | 3. dubna 2017 v 15:53 | Reagovat

Rozvrhování času a umývýní podlah moc dobrý neisem. Takže daný obdiv k tomu mám. :D

4 duchodkaevka duchodkaevka | Web | 3. dubna 2017 v 19:21 | Reagovat

K vytřídění skříně také sbírám odvahu, potom začnu vyhazovat věci, které pak po nějaké době marně hledám :-P Manželova pomoc se cení, i když někdy je rychlejší varianta udělej si sám :-)  :-)  :-)

5 Panda Panda | E-mail | Web | 6. dubna 2017 v 10:34 | Reagovat

A jé, tohle je mi nějaké moc povědomé - safra nejsi Ty moje žena? :-D

6 Cecílie Cecílie | Web | 10. dubna 2017 v 11:21 | Reagovat

Tak jsem myslela, že budete soucítit spíš se mnou, než s manželem:) Ale díky všem za komentář.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama