Poslední zrnko... o chlebu

16. srpna 2017 v 20:11 | Cecílie |  Téma týdne
Nedávno jsem měla možnost vyzkoušet si, jak se dříve pekl chleba. Byla jsem zvědavá, jak moc doma upečený chutná jinak než koupený. Nešlo o ten z domácí pekárny ani o žádný rychlý recept, ale o chleba ze skutečného kvásku.
Pekli jsme ho normálně v elektrické troubě, ale postup byl hodně podobný tomu, který lidé zcela běžně dříve praktikovali. Ono ne vždycky šlo všechno a téměř kdykoliv koupit v obchodě jako dnes. A ještě si vybírat, zda koupím kulatý, hranatý, obyčejný, celozrnný nebo bílý. Chleba je dnes pro nás samozřejmost a kolikrát sáhnu raději po nějakých houskách, protože děti je mají radši (a já taky).
To dřív to bylo mnohem těžší. Hlavně na vsi. Pokud bylo třeba, chleba se musel nejprve (nejlépe den předem večer) zadělat, za asi 12 hodin se přidala mouka, těsto se nechalo dopoledne kynout, pak se prohnětlo s moukou a kynulo ještě v ošatce, než se dalo konečně péct. Což taky chvíli trvalo, popř. se nosil upéct k pekaři. A než vychladl, aby se dal jíst, byl vlastně zase skoro večer dalšího dne. Takhle upečený chleba nám chutnal mnohem víc než koupený (a ještě vyjde podstatně levněji). Ale navíc si ho člověk tak nějak daleko víc považuje. A pokud to bylo jediné dostupné pečivo, nedivím se, že k němu lidé měli mnohem větší úctu.
Na to, aby si mohli upéct chleba, byla potřeba samozřejmě mouka. Takže nějaké plýtvání nepřicházelo v úvahu. Mně nepřijde divné menší zbytek mouky vyhodit. Ale zastyděla jsem se za to, když paní, co nám ukazovala, jak chleba správně překládat, přesála trošku zbylé mouky a vrátila ji k dalšímu použití se slovy: "Troška mouky, ale kolik je na ni potřeba zrnek."

Patřím k těm šťastným, kteří berou jako samozřejmost, že je jídla dost. Můžeme si vybírat, co nám chutná a třeba i nechtěně tu více tu méně jídlem plýtvat. Doufám, že si uvědomíme dříve, než dojde poslední zrnko, že to není ani samozřejmé ani správné. A také, že stihneme své chování včas změnit. Donutí-li nás k tomu až to poslední zrnko, bude už pozdě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 padesatka padesatka | E-mail | Web | 16. srpna 2017 v 20:34 | Reagovat

Ta věta "Troška mouky..." je fakt dojemná, úplně jsem se zastyděla, kolikrát taky zbytek mouky vysypu do koše...

2 dinosaurss dinosaurss | Web | 16. srpna 2017 v 21:58 | Reagovat

Zajímavá zkušenost. A co to dá práce, to si člověk ani neuvědomí. 8-O

3 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 16. srpna 2017 v 22:10 | Reagovat

[1]: Plejtváci... A hned dva? ;-)

4 padesatka padesatka | E-mail | Web | 16. srpna 2017 v 22:13 | Reagovat

[3]: Já i rozměrem, piju druhou plzeň a píšu depresivní článek... :-)

5 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 16. srpna 2017 v 22:15 | Reagovat

[4]: Depresivní? To jsem tedy zvědavá! :-)

6 padesatka padesatka | E-mail | Web | 16. srpna 2017 v 22:17 | Reagovat

[5]: No, holka, žádná sláva....ale nechci to tady Cilce zanášet negativama... :-)

7 Baruschka Baruschka | E-mail | Web | 16. srpna 2017 v 22:32 | Reagovat

Pamatuju, jak mě sprdla babička za utržení jednoho pšeničného klásku na velkém poli. Když já tu pšenici mám strašně ráda, těsně před dozráním...
Babička mi vysvětlila, že kdyby si každý utrhl klásek, hospodář by umřel hlady...

8 padesatka padesatka | E-mail | Web | 16. srpna 2017 v 23:37 | Reagovat

[7]: Babička jak z Babičky... :-)

9 Snapeova Snapeova | Web | 20. srpna 2017 v 17:11 | Reagovat

Článek bude zařazen do výběru na blogu tema-tydne.blog.cz

10 Elis Elis | Web | 22. srpna 2017 v 8:33 | Reagovat

S tím naprosto souhlasím, babička také podobně pekla chleba v troubě kachlových kamen a byl vynikající, koupený chleba se k tomu nedal přirovnat :-)

11 Orida Orida | Web | 22. srpna 2017 v 10:03 | Reagovat

Odkedy mi minulý rok zistili celiakiu, akosi sa na ten chleba dívam úplne inak ;) Ale našťastie mám vďaka internetu príma recept na bezlepkový chlebík. Síce bez kvásku (pretože ten mi pri snahách skrátka vykapal), ale za to makačka je to riadna. Možno nie na celý deň, ale tie 3-4 hodiny som pri ňom vežne strávila, či už kontrolou pečenia, prekladaním, miesením.... juj.
Každopádne sa teraz vytešujem z pekárne. Recept rovnaký, práce menej :) Nemá síce chrumkavú kôrku, ale je chutný a relatívne lacnejší.
Príde mi úžasné, že mnoho ľudí si myslí, že v chlebe sú vajíčka a pritom by ich ľudia v tej dobe často nemali kde zohnať, resp. ich radšej popredali. :)
Prajem s pečením len zdaru, ak v ňom plánuješ pokračovať!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama