Vánoce offline

9. prosince 2017 v 19:54 | Cecílie |  Pohodové starosti
Vánoce patří mezi období, kdy samotnému člověku může být hodně smutno. Se samotou a svátky souvisí i jedna neobvyklá povinnost, kterou jsem, co by trochu odrostlejší dítko, o Vánocích měla. Šlo o návštěvu bratra mého dědečka.
Co si pamatuji, žil strýc sám. Byl hodný, ale trochu morous. Kdy a jak, pokud vůbec, slavil své narozeniny nebo svátek, to nevím. Ale jednou v roce, na Štědrý den, mu moje maminka posílala večeři a cukroví.
Mohlo by se zdát, že to pro mě nebyl zrovna příjemný úkol. Jenže opak je pravdou. Snad pro každé dítě je Štědrý den krásný, ale nekonečně dlouhý. Dopoledne mi obvykle celkem uteklo, ale odpoledne se tak strašně vleklo. Proto jsem to zpočátku brala tak, že mi čas do večeře díky návštěvě alespoň rychleji uteče. A postupně jsem se na svou tradiční procházku dokonce i těšila.
Strýc bydlel nedaleko. Vždy jsem se u něj chvíli zdržela, protože se zajímal, jak se nám daří a tak jsme si povídali. Zpět jsem se vracívala už za tmy. Ráda jsem se dívala na vycházející hvězdy a první rozsvícené stromečky za okny.
Kdybych na takovou návštěvu měla jít v současnosti, rozhodně by to pro mě nebyl důvod k radosti. Místo sledování YouTube, nekonečných pohádek, či psaní zpráv na Facebook, jít za osamělým příbuzným, by se mi asi moc nechtělo. Nehledě na to, že by o nás vše potřebné pravděpodobně věděl, řekněme z mailu či SMS zpráv. O čem bychom si asi tak povídali? Paradoxně v době, kdy nám nikomu ještě slova jako internet, SMS a mail nic neříkala, byly strýcovy offline Vánoce možná méně osamělé, než by byly dnes.
Ono je totiž mnohem snazší místo návštěvy poslat zprávu. Jenže za rok, natožpak za pár let, si určitě nevzpomenu, komu všemu jsem o Vánocích poslala elektronický pozdrav. Vím ale jistě, že na strýce si o každém Štědrém dnu vzpomenu. Stejně jako tomu bylo dosud. I když už jsem dospělá a mnoho věcí se změnilo, vzpomínka na vánoční atmosféru návštěv u strýce zůstává stále živá…
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 9. prosince 2017 v 20:10 | Reagovat

Osobní návštěvu žádné zprávy nenahradí, v tom musím souhlasit...

2 hrachajdice hrachajdice | Web | 9. prosince 2017 v 20:30 | Reagovat

Hezká vzpomínka :-)

3 Kitty Kitty | E-mail | Web | 9. prosince 2017 v 20:59 | Reagovat

Žádného strýce ani staršího příbuzného už nemám a docela mi to chybí. Takže pro letošek jsem si dala závazek, že všem, koho mám "Oblíbeného" na liště, napíšu osobní dopis. Jestli se mi to podaří nevím, ale musím začít už příští týden.
K nám jezdíval na Štěpána maminčin bratr na kapra nebo řízek s bramborovým salátem, to byla tradice. Byla. Oba už nejsou, ale mám až ZDE své "oblíbené" ak těm ve svátky zajdu aspoň na pár slov. Pro ty, kdo nikoho nemají, je to příjemné, říkají to. Přináším jim pohled s přáním a ještě za půl roku připomínají, že se dívají na můj pohled a vzpomínají, že jsme si pěkně popovídali. O tom svátky TAKY jsou.
Přeji ti, abys měla pořád lidi, za kterými je ti milo jít :-)

4 Aliwien Aliwien | E-mail | Web | 10. prosince 2017 v 11:15 | Reagovat

Hezky napsáno. Bohužel máš pravdu v tom, že moderní technologie odbourávají osobní komunikaci mezi lidmi a to je opravdu škoda.

5 Terka Terka | Web | 10. prosince 2017 v 13:22 | Reagovat

Opravdu je to hezky napsané.
Mě letos v listopadu zemřela babička, takže to budou první Vánoce bez ní. Bude to jiné, než, když tady byla... :( Docela mi totiž chybí, jak jsem za ní chodívala a ona mi vyprávěla, jak to bylo za ní, když vyrůstala. A potom se člověk divil, že když se od babičky vrátil, že už je tolik hodin. Vždy mi to totiž rychle uteklo. Ale budu na ni společně s rodinou na Vánoce vzpomínat. :)
Opravdu je hezky a pravdivě napsané.

6 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 10. prosince 2017 v 22:36 | Reagovat

Vzpomínky jsou zdrojemnašich vyprávění hodně často a jak je vidět,je zajímavé sledovat, jak lidé rádi vzpomínají na své blízké a události, které jim je přiblížily. Pěkné.

7 Natálie Natálie | Web | 11. prosince 2017 v 22:06 | Reagovat

tak to je opravdu nádherně napsané! proto nemám fb a žádnou sociální síť a jsem naprosto spokojena.. :) po té době, co jsem si vše zrušila, se u člověka začně rodit touha po sociální kontaktu.. takhle člověk ty lidi naprosto nemusel vidět a věděl jak se mají.. a proč by jim psal? když ví, že tam jsou, tak proč si dát i tu námahu a napsat? dlouho si na to lidé okolo mě zvykali... že jsem jednou ze dne na den prostě zmizela.. ale jak se říká.. lidi, kteří mě chtěli najít mě našli.. buď na emailu, skype nebo viberu.. :) a posíláme si s určitéma lidma pohledy :) teda spíš se snažím zavést takovou tradici s lidma, s kterýma jsme si slíbili, že si vždy něco pošlem.. ale vždy takovéhle věci asi musím rozdmýchat já, ale mě to nevadí :) ráda se pak dívám na přání co mi přišla.. a pak ráda i vzpomínám, když si to vytáhnu.. :) je to přesně to, o čem píšeš.. :) takový dopis potěší mnohem víc, než sms.. tak není "navždy" :)

8 Čerf Čerf | E-mail | Web | 12. prosince 2017 v 0:46 | Reagovat

Pěkně napsaná vzpomínka. Jen přemýšlím, proč nešlo dodržet zadání, pokud jde o rozsah textu.

9 Cecílie Cecílie | Web | 12. prosince 2017 v 11:05 | Reagovat

[8]: Nerozumím, max 2000 znaků jsem nepřekročila (ve Wordu). Prosím o bližší vysvětlení.

10 Čerf Čerf | E-mail | Web | 12. prosince 2017 v 12:09 | Reagovat

[9]: Text se mi zdál od pohledu delší než ostatní příspěvky, tak jsem ho zkusil letmo vložit do boxu na pocet-znaku.cz a vyšlo mi 3316 znaků (s mezerami). Tak jsem se radši zeptal, aby nedošlo k nějakému zbytečnému nedorozumění.

11 Cecílie Cecílie | Web | 12. prosince 2017 v 12:22 | Reagovat

[10]: Děkuji za upozornění a odpověď. Je to pravda, znaků je více. Trochu to zkrátím, čas ještě je. Ještě jednou děkuji, byla to moje chyba, neuhlídala jsem to dostatečně.

12 pihovatá vopice pihovatá vopice | E-mail | 15. prosince 2017 v 14:12 | Reagovat

Tvoje vyprávění se mi moc líbí, ať je to povídka, nebo skutečné vzpomínky, má to krásnou vánoční atmošku.

Můj blog už není, přesto ráda zaskočím a přečtu si, co je u tebe nového. :-)

13 Cecílie Cecílie | Web | 22. prosince 2017 v 10:41 | Reagovat

[12]: Jejda, to je škoda, že už není tvůj Blog. Jsou to opravdové vzpomínky, mám radost, že se ti líbí.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama